Nad dopisem čtenářky
Ahoj,
kdo jsi?
na tvé stránky jsem narazila při mém hledání Boha. Zatím jsem přečetla pár článků a velmi mě zaujali.
Najít Boha v dnešní době není jednoduché, zvlášť když si vyrůstal a byl vychováván komunistickou společností, kde pro Boha nebylo místo.
Po revoluci, je zase Bůh ve všem a v každém, těžko se orientovat.
Pravda je, že křesťanský Bůh mluví o lásce ale já vidím, jen zlobu a mocichtivost.
V Bibli čtu více o násilí a strachu z Boha než o lásce, tak jak to že máš takové přesvědčení?
Víš já nevím v co nebo komu věřit. Vím jen, že Bůh je.
Největší problém mám v rozporu s křestanským učením - Bůh mi dal svobodnou vůli , ale když si vyberu špatně, tak budu pykat.
To samé s láskou Boží.
Srovnávám to s láskou matky k dětem.
Moje děti miluji,i když mě zlobí, neposlouchají mé rady a dělají průšvihy. A přesto jim vždycky odpustím a když bude potřeba vždycky je ochráním a pomůžu jim i na svůj úkor.
Od Boha tohle asi čekat nemůžeš. Buď budeš hodný syn, nebo tě zavrhne. Ptám se co je to za lásku?
Moje láska těžko dosáhne hodnoty lásky Boží, a proto to nechápu.
Víra se nedá vynutit, je to jediná opravdová svoboda kterou máš, můžeš jí v totalitním režimu předstírat, ale do srdce ti jí nikdo narvat nemůže. Ať křesťanskou nebo jakoukoli jinou.
Proto hledám a hledám i v tom co je v našich končinách nejběžnější- v Křesťanství.
Ale do srdce se mi nějak nedostává.
Vlastně z ní mám jen pocit strachu a nepřátelství pokud nepřijmu tvou víru,budu na věky smažit v pekle.
Mám pocit že jediná víra je ta svobodná, ať na to mají druzí názor jakýkoli. Neměl by Bůh (když ho přirovnáváte k otci) být hlavně milující místo trestajícího. A proč po přečtení Bible na mě nesrší láska ale strach? Tak jsem k Bibli přistupovala, myslela jsem že je to kniha která ti ukáže cestu k lásce a jak se učit tolerantnosti, nesobeckosti, ukáže ti pravé hodnoty. K mému zklamání se jen dočítám o zlobě, vraždění, trestech a pokynu milovat Boha.
Souhlasíš se mnou alespoň v něčem?
Ahoj,
děkuji Ti za upřímný email. Je pro mne velikou ctí, že se mohu pokusit odpovědět na Tvé dotazy a zamyslet se nad podstatou biblické víry - tedy nad smyslem života.
Je nad mé lidské možnosti, abych mohl odpovědět na Tvé dotazy sám a tak se budu často odvolávat na Boží slovo za které, jak jsi správně pochopila, považuji Bibli. I přesto je možné, že budu pouze čeřit vodu v mělčinách a mé odpovědi nebudou mít dostatečnou hloubku a moudrost, aby zasáhli Tvé srdce, tak jak bych si přál já a Bůh, který Tě miluje a přeje si, aby jsi se k němu obrátila. Tím Tě chci vyzvat, abys v žádném případě nevzdávala své hledání, protože Bůh se odměňuje těm, kteří ho hledají. (Židům 11:6)
Kde vlastně začít? Jak najít správné slovo, které by Ti pomohlo v hledání Pravdy? Začnu na konci Tvého emailu, kde se ptáš zda, s Tebou v něčem souhlasím. Samozřejmě s Tebou v mnohém souhlasím - jistě je velice těžké najít v dnešní době skutečného Boha, jak píšeš v úvodu. I komunisté měli své bohy - ačkoli jim říkali třeba Lenin a učení o těchto bozích říkali marxismus-leninismus nebo materialismus. Dokonce věřili, že poručí větru a dešti. Ukázalo se však, že skutečný Bůh je mnohem mocnější než celé RVHP a dokáže rozbít i železnou oponu, která svírala národy. Věřím však, že dokáže rozbít i oponu, která svírá lidskou mysl a drží lidské duše v sevření strachu před smrtí, bolestí, lidskou přetvářkou, lží a sebestředností.
Souhlasím s Tebou také v tom, že po revoluci přišla doba, jakou popisuješ - svoboda slova je velikým darem. (ačkoli víru může mít člověk i za totality jak jsi poznamenala - víru v srdci nemůže člověk člověku zakázat). Obraz křesťanství je díky nezodpovědným lidem, kteří využívají upřímnou snahu lidí najít Boha k ovládání lidí zcela pokřivené. Myslím si, že to Ti nemusím psát, že tato skutečnost je zřejmá pokud se podíváš na současné viditelné křesťanství - vidět je pouze pokrytectví, falešná zbožnost a mocichtivost. Obávám se, že skutečných křesťanů, kteří si ctí Boha je pouze menšina, ale jsem si jistý, že existují. Tímto se však nechci zabývat - tvá kritika ohledně mocichtivosti a vraždění atd. míří přímo k textům Bible a tak bych se rád pokusil odpovědět přímo na konkrétní výrazy, které používáš a popsat je tak, jak je vnímám já osobně, když čtu Boží slovo.
Bůh, svobodná vůle
Psala jsi, že Tě Bůh nutí, abys v Něj věřila a pokud tak neučiníš, tak se budeš smažit v pekle.....V tomto bodě má mnoho lidí problém s Bohem Bible a myslím, že je to pochopitelné. Je to však pohled pouze z jednoho úhlu a je potřeba podívat se v souvislostech naší současné existence tady na světě.
V první knize Bible Genesis se dočteš, že nás Bůh stvořil jako dokonalé bytosti (ke svému obrazu) se svobodnou vůlí. Adam vlastně znamená člověk (lidstvo). Svět do kterého Bůh Adama stvořil byl dokonalý a neporušený. Je zřejmé, že Adam mohl žít v dokonalém vztahu s Bohem v naprosté dostatečnosti všeho, co potřeboval včetně lásky svého stvořitele Boha. První příkaz, který Bůh člověku dává (a jistě jako Stvořitel má právo takový příkaz dát) byl, abychom se jako lidstvo (Adam) milovali a množili a abychom na Zemi vládli nad veškerým stvořením. (Genesis 1:28) Věřím, že takový příkaz je celkem v pořádku. Následně však přichází první omezení, které Bůh lidstvu dal - zakázal nám jíst ze stromu poznání dobrého a zlého, abychom nepropadli smrti. (Genesis 2:17) V tuto chvíli zná člověk pouze dobré a žije v naprosté harmonii s Bohem a stvořením a má pouze jedno jediné omezení, které však Boží odpůrce ďábel využívá k tomu, aby přivedl člověka k pádu (smrti, hříchu). (Genesis 3. kapitola)
Rekapituluji úvodní část Bible, ačkoli věřím, že jí znáš, abych Ti mohl ukázat jaký je náš současný stav v lidské přirozenosti. Jsme odděleni od Boha. Žijeme v Adamově přirozenosti a vládne nad námi smrt a hřích. A jelikož je Bůh naprosto čistý bez hříchu, tak nás nemůže v tomto stavu přijmout zpátky. Ačkoli rozhodnutí odvrátit se od Boha učinil Adam, tak na nás Bůh pohlíží na všechny stejně. Zpátky k Bohu může pouze člověk očištěný od hříchu tohoto světa. Stáli jsme tam tenkrát před Bohem, který učinil vše a který nás miluje a v podstatě jsme mu plivli do obličeje a řekli jsme, že si chceme dělat věci po svém. Hned v úvodu naší "samostatnosti" se potom můžeš dočíst o prvních vraždách (Kain) a dalších "výdobytcích lidství", které jsme si tady na zemi bez Boha dokázali vzájemně dělat a stále děláme. Peklo je v konečném důsledku místo kam člověk míří, ale je to také stav lidské existence ve které většina lidí žije i v současné době - prázdnota bez lásky a pochopení, nekonečné bludiště plné beznaděje, nekončící oslava lidské malosti, ranní probuzení alkoholika, kterého už všichni odepsali a už navždy ho opustila jeho rodina.
Nechci Ti psát celý příběh Bible, tak jak ho čtu nebo vykládám já. Pouze chci upozornit, že je vždy nutné hledět i z druhého pohledu. Je-li Bůh vinen neštěstím lidí a je-li lidmi odsuzován za špatné věci, tak jak je možné, že mu lidé také neděkují za dobré věci? Možná řekneš, že pokud by jsi byla Ty na místě Adama s Evou, že by jsi stejnou chybu neudělala, že bys nesáhla po zakázaném ovoci a přesně v tom je problém člověka - považuje se sám za lepšího než ve skutečnosti je - Bůh vyžaduje dokonalost a naprostou čistotu a člověk takové čistoty není schopen.
Zkus být k sobě upřímná a přemýšlej nad svým životem. Bůh bible totiž všechny hází do jednoho pytle - všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy (Římanům 3:23). Já to mám pravděpodobně proti Tobě mnohem jednodušší - já jsem při poznávání Boha nemusel dlouho přemýšlet, jestli jsem se dopustil hříchu - já jsem vzhledem ke svému prostopášnému životu měl hned jasno, že potřebuji odpustit hříchy.
Bůh tedy jedná s člověkem v mnoha rovinách. Proti lidstvu všeobecně plane Boží hněv. Člověk je propadlý hříchu a tím i smrti. Bůh sice nechává lidstvo topit se ve své hříšnosti a opravdu Ti rozumím, že pokud se rozhlédneš, tak to vypadá naprosto tragicky, kam jsme jako lidstvo dokráčeli, ale není to spíše vina člověka než Boha? Pak jsou tu samozřejmě přírodní katastrofy, nemoci atd., ale to vše je pouze důsledkem duchovního života člověka, který je tak daleko od Boží slávy, že hřích, smrt a bolest působí na zemi již zcela iracionálně a vše směřuje k tomu apokalyptickému závěru, jak je popsán v Božím slově........
Další rovinou je rovina osobní - chce-li se člověk schovat před Božím hněvem, tak se musí očistit. Bůh se sice hněvá na lidstvo, zároveň člověka miluje a přeje si mít s člověkem společenství. Způsob jakým Bůh člověka očišťuje je zcela odlišný od lidských představ. Už od první knihy Genesis v Bibli můžeme číst o spasiteli, který má přijít na zem, aby lidstvo vysvobodil. Bůh jedná s Abrahamem a s Jeho potomky a prokazuje své Božství tím, že co předpoví, to se stane. A tak ve starém zákoně nacházíme stovky různých odkazů na přicházejícího Osvoboditele. Bůh jedná skrze národ Izrael, aby při příchodu Krista mohlo být všem jasné, kým Kristus je. Ježíš nepopírá, že je Božím synem a prokazuje se mocnými skutky uzdravování a dalšími zázraky. Izrael ho však nepřijal a nechal ho rukou Římanů (v té době okupantů Izraele) ukřižovat. A tak člověk opět ukázal hloubku svého hříchu, když ukřižoval Boha. Zároveň však Bůh ukázal člověku pravou a skutečnou Lásku. Bůh miluje člověka tak moc, že ačkoli si smrt na rozdíl od člověka nezasloužil a byl bez hříchu, tak se dobrovolně nechal popravit, aby člověku ukázal hloubku své lásky.
Právě příběh evangelií a následné dopisy a ostatní dokumenty nového zákona jsou pro biblického křesťana tím nejdůležitějším zdrojem naděje a lásky. A tím se dostávám k tomu podstatnému - všimni si, že na začátku všech evangelií přichází Jan Křtitel a káže : Čiňte pokání, neboť se přiblížilo Království Nebeské. (Matouš 3:2, Marek 1:4, Lukáš 3:3) Kristus zase říká: Ježíš to uslyšel a řekl jim: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem pozvat spravedlivé, ale hříšníky.“ (Marek 2.17)
Tím chci říci, že pro to, abys mohla poznat Boha a aby k Tobě jeho slovo promluvilo je nutné vyznat mu (kdykoli a kdekoli - nejlépe ihned) své hříchy a uznat svojí oddělenost od Boha. On přijímá pouze člověka pokorného, který zahodí všechno to pyšné smýšlení o sobě a povyšování se a uzná, že potřebuje spasit. Bůh nabízí spásu zdarma - nedává žádné příkazy, žádné legitimace, žádné rituály, které musí člověk vykonávat.......Pouze chce, abychom uznali, že jsme daleko od Jeho dokonalosti a on nás nechá přejít ze smrti do života. Uznáš-li svojí hříšnost a poprosíš Ježíše o Jeho vedení, tak sama uvidíš, že se náhle text bible před Tvýma očima změní - místo přísného a mocichtivého Boha uvidíš nevinného Beránka, který si Tě zamiloval a nechal se kvůli Tobě od lidí poplivat, visel dlouhé hodiny na křiži zcela nahý k posměchu všech lidí a zemřel v ohromných bolestech a tak místo Tebe pykal za všechny Tvé hříchy, za každé zlé slovo, které jsi kdy komu řekla, za každý prudkou reakci, za každé Tvé povyšování, lhaní, za každou nenávist, kterou byť je v afektu k někomu pocítila. To co si zasloužil člověk, On podstoupil za nás, kteří se k němu schováváme.
Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. (1. Petrův 3:18)
Třetího dne vstal Kristus z mrtvých a následně vystoupil do Nebe. Boží slovo předkládá mnoho důkazů a svědků, kteří tento akt Boží záchrany viděli. A tak skuteční křesťané věří, že Ježíš porazil smrt a ačkoli ještě žijeme v hříšných tělech na tomto světě, kterému vládne ďábel a občas propadáme našim vášním, tak věříme, že jednou budeme žít díky Bohu na místě, kde již není žádné utrpení společně s našim Bohem. Bůh nám v této naději přichází často na pomoc a mění naše životy, vychovává nás, abychom byli co nejvíce skromní, pravdomluvní a milující.
A slyšel jsem veliký hlas od trůnu: „Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu z očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“ (Janovo Zjevení 21 3-4)
To je Bůh, který se mi v Bibli představuje a kterému jsem uvěřil a místo kam jsem se rozhodl z vlastní vůle kráčet.
Peklo
Píšeš, že Ti Bůh v Bibli vyhrožuje peklem kde se budeš smažit.....Je to pravda - tedy nevím, že by se tam člověk smažil - to je spíše lidská představa. Je psáno, že je to místo kde je pláč a skřípění zubů. Místo kde červ hříchu nezhasíná.
Vzhledem k tomu, že je dle Bible smrtelné pouze lidské tělo, ale vědomí člověka (mysl) je nesmrtelná, tak se domnívám, že v pekle se nejedná v první řadě o tělesné utrpení, ale o utrpení psychické. Podle bible bude právě po přicházející apokalypse každý člověk postaven před soud. U tohoto soudu bude člověk souzen z každého slova, které v životě řekl.
Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu. (Matouš 12:36)
Z tohoto je zřejmé, že každý člověk, který půjde do pekla, tak uvidí Boha a dokonce při pohledu na Něj se mu nakonec stejně každý pokloní.
Neboť je psáno: ‚Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh. (Římanům 14:11)
Nyní ještě může každý člověk volit - zda se Bohu pokloní dobrovolně a tak se skrze víru v Ježíše Krista očistí od svých nepravostí nebo zda promešká dobu, kterou Bůh ponechal ke spáse.
Střesme se, aby o někom z vás neplatilo, že v čase, dokud zaslíbení trvá, promeškal vstup do Božího odpočinutí. (Židům 4:1)
Nicméně i Ti, kteří půjdou do pekla, uvidí dokonalou čistotu Bohu a možná i zahlédnou místo, které Bůh připravil těm, kteří si Ježíše zamilovali a svěřili mu svůj život.
Ale jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.‘ (1. Korintským 2:9)
Chci zdůraznit, že křesťané jsou v tuto chvíli ještě stále ve hříšných tělech a tak ještě hřeší. V nebi však obléknou tělo nesmrtelné (nehříšné). (1. Korintským 15 53-54)
Takže peklo v podstatě pro nevěřícího člověka nemusí vypadat tak strašně jak je často prezentováno. Problémem pekla je věčné odloučení od Boha - od lásky. Nesmaží se tam Tvé tělo, ale Tvá mysl zažívá muka, protože už tam není žádná naděje (naděje je opět synonymum pro Boha stejně jako Láska nebo Pravda)
Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska. (1. Janům 4:8)
Dále pak zřejmě fakt, že při soudu zahlédnou lidé to, co mohlo být, pokud by uvěřili té "báchorce" o dobém Bohu, který zemřel za hříchy lidstva. Pochopí, že ty všechny povídačky byly pravda a oni si dobrovolně vybrali tímto Bohem pohrdnout a spoléhali se sami na sebe - řekli si - jestli je nějaký Bůh, tak já jsem v pohodě, protože jsem lepší než můj soused. Nikdy neučinili rozhodnutí poznat ten nekonečný rozdíl mezi nekonečným Stvořitelem a konečným tvorem - člověkem. Rozdíl je v čistotě, svatosti, pravdě a milosti. Milosti, kterou Bůh nabízí zdarma každému člověku.
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. (Jan 3:16)
Bůh nemá potřebu nikomu vyhrožovat peklem. Peklo je stav existence - vlastní výběr osudu. Bůh nikoho do pekla neposílá. Každý člověk si vybral peklo uváženým rozhodnutím ve chvíli, kdy se rozhodl hřešit a následně nehledal odpuštění.
Závěrem
Všimni si také, že Bůh nepotřebuje v Bibli nikomu dokazovat, že existuje nebo, že je spravedlivý. A už vůbec si nemyslím, že by byl mocichtivý. Mocichtivý jsou možná jeho falešní následovníci od papeže nebo jiného "božího náměstka". Bůh je naprostý suverén.
Řada různých (jak věřím falešných) náboženství vyučuje, že jsme všichni děti boha a vlastně potřebujeme pár nějakých příkazů jak správně žít a už dostaneme se všichni do ráje nebo se rozplyneme ve vesmíru a budeme všichni "tantrovat" společně s vesmírem nebo tak něco. Takže je vlastně úplně jedno jak žijeme, protože když budu žít dobře, tak budu v příštím životě král a když špatně tak budu nějaká smrdutá houba nebo osel.
To je však náboženství bez skutečné spravedlnosti a odpovědnosti. To by byl Bůh, kterého by nebylo nutné hledat. Bůh, který by nedával žádnou naději. Podle Boha Bible existuje široká cesta po které kráčí většina lidí a potom ta úzká cesta, kterou málo kdo nachází (Matouš 7:14), protože vládce tohoto světa - ďábel si dal velkou práci, aby jsme jí buď nehledali nebo, aby nám to hledání té úzké cestičky co nejvíce ztížil. Z toho vyplývá, že jsou pouze dvě cesty - to dává možnost výběru, takže Bůh Bible není tak úzkoprsý a dogmatický jako ti ostatní "bohové", kteří na výběr nedávají.
Píšeš, že Ty miluješ své děti a to bez podmínek a že jim vše odpustíš, ale to samé přece udělal Bůh ve svém Synu. On lidem a speciálně i Tobě odpustil. Vyhlásil rozsudek smrti nad každým hříchem, ale potom přišel a zemřel za naše hříchy a tak dal všem lidem milost. Milost však musí člověk přijmout, aby byla milostí. Pokud tu milost odmítáš, tak se ale nezlob na Boha, který Ti tu milost zdarma nabízí.
Bůh podle Bible chce na konci tohoto času po oněch apokalyptických událostech, které se dle mého názoru již blíží a které nakonec opět způsobí člověk svou nekonečnou nabubřelostí a zlomyslností utvořit novou zemi a nové nebe kam nesmí vstoupit nic nečistého. Přirozený člověk totiž (ač o tom neví) Boha nenávidí, protože si myslí, že mu Bůh bude něco přikazovat nebo mu bude zakazovat nějaké jeho vášně. Člověk si myslí, že je svobodný a Bůh mu chce tu svobodu uzmout a otročit ho. Přitom je to vlastně přesně naopak - my jsme otroky hříchu. Otročíme svým vášním - kuřák poběží 20 kilometrů pro cigaretu, když mu dojde a tak je to se všema vášněmi - otročíme svým hříchům a do tohoto stavu přichází Bůh a osvobozuje nás od hříchů a dává nám možnost, abychom již neotročili vášním, nelhali a přestali závidět a nenávidět Ty kdo nenávidí nás, abychom se inspirovali od Ježíše, který nám poručil milovat své nepřátele a nastavovat druhou tvář.
Ačkoli s Tebou v mnohém souhlasím, tak se mi zdá, že obraz Boha, který jsi našla v Bibli v Bibli není možné nalézt a tak Tě prosím zkus ještě jednou vzít Bibli do ruky. Začni novým zákonem a ještě než začneš, tak popros Ježíše Krista, aby Ti odhaloval tajemství, která jsou v Božím slovu ukrytá. A při čtení pozorně porovnávej svůj a Ježíšův život. Věřím, že se v Tvém životě stanou veliké zázraky.
Jinak k pochopení mnoha věcí mi pomohlo toto velice milé povídání pana Uhlíře, které jsem zařadil do nové sekce na svých stránkách....
https://www.laska-vira-nadeje.cz/news/antonin-uhlir-moderni-evanglium/
Jinak nevím, jestli jsem dobře odpověděl na Tvé dotazy - nebo zda jsi takto své dotazy myslela. Pokud chceš, tak mi prosím napiš s jakou pasáži Bible máš konkrétní problém. Ve starém zákoně jsou pasáže, kde Bůh skrze Izrael vyhlazuje okolní národy nebo třeba někomu mohou dělat problém zvířecí oběti, které měl přikázáno Izrael obětovat. A asi si všechny tyto místa zaslouží hlubší výklad. Pro mne je podstatné ten pohled, že je i tak díky lidskému hříchu celé tvorstvo propadlé smrti a už nezáleží jestli ten který národ nebo zvířátko bude tento svět obývat o rok nebo o dva déle, ale nejdůležitější je se z toho průšvihu nějak vyhrábnout a zvítězit nad smrtí a nechat se pohltit životem......
Soudím totiž, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která má být na nás zjevena. Celé tvorstvo toužebně vyhlíží a čeká, kdy se zjeví sláva Božích synů. Neboť tvorstvo bylo vydáno marnosti – ne vlastní vinou, nýbrž tím, kdo je marnosti vydal. Trvá však naděje, že i samo tvorstvo bude vysvobozeno z otroctví zániku a uvedeno do svobody a slávy dětí Božích. (Římanům 8 18-21)
Tak Ti přeji krásnou věčnost......